Je konec roku. To se většinou rekapituluje. Sice to bude znít jako klišé, ale taky se o to pokusím.
Mám dojem, že tento rok byl plný zvratů, kotrmelců a zvedání.
Když si vzpomenu na to co se dělo na počátku minulého roku, docházím k tomu, že jsem žil v Mordoru. A ploužil jsem se sem a tam bez viditelného cíle. Občas byly nějaké záblesky, ale byly tak malé a těžko postřehnutelné. Celá tahle situace se začala pomalu obracet někdy v květnu. Začal jsem mít světlejší období, která se střídala s obdobími temnoty. V tento čas jsem si začal uvědomovat, že se musí některé věci změnit. Né se, ale že je musím změnit já. Asi největší změnou bylo rozhodnutí, že si najdu novou práci. Učinil jsem 2 pokusy a ten druhý vyšel. A vlastně jsem rád, že nevyšel ten první :-). Dnes jsou to 3 měsíce co jsem v nové práci. A lebedím si tam. Učinit to rozhodnutí a samotné oznámení toho, že chci změnit práci bylo velmi těžký. Měl sem dojem, že budu tím slabochem, možná i zrádcem. A i poté co jsem to v práci oznámil se mi neulevilo. Naopak, pronásledovali mě pocity viny z toho, že je opouštím. V souvislosti oznámením jsem udělal několik přešlapů, které mě mrzí. Nebyli to vědomé přešlapy, ale prostě se staly a všichni s tím musíme žít. Taky jsem se musel vyrovnat s tím, že si o mě někteří mysleli, že se doma jen tak válím. Bylo to náročné, ale zvládl jsem to.
Rozloučení ve staré práci bylo dojemné, skoro jsem i slzu uronil. Dodnes mi někteří lidé z UMA chybí.
A nástup do nové práce? Přijali mě skvěle. Narazil jsem na super kolektiv a snažím se být jeho plnohodnotnou součástí. Jen něco je jinak než dříve. Vědomí toho, že nejsem dokonalej, že nemohu všechno zachránit a každýmu pomoct. Mohu pomoct pouze tomu, kdo chce pomoct. Jak osvobozující.
A když tak přemýšlím o posledním měsíci tohoto roku, napadá mě, že jsem zažil velmi vyjímečné vánoce. Mám dojem, že po několika letech jsem si vánoce užil do sytosti.
Pokud bych to měl shrnout jako celek, mám dojem, že nyní již nejsem v Mordoru, ale někde v Dnu pytle a užívám si blahobyt žití. Zažívám i některé nepříjemné věci, ale řeším je. Neskládám se z nich, ale prostě jdu jim naproti a snažím se je řešit dle mého nejlepšího svědomí.
V tomto putování po Mordoru jsem si uvědomil jak je pro mě důležitá rodina a přátelé. O tom co pro mě znamená rodina jsem už psal. Nyní se vrátím k přátelům. Někteří lidé odpadli, nebo jsem odpadl já od nich, ale někteří zůstali. Jsou to skvělí lidé, kteří mi stáli po boku. Děkuji Vám.
