Za sedmero psychiatry, stovkami hodin terapie a možná ještě dál
žil Rákosníček. Takhle může začínat pohádka o současném
Rákosníčkovi. A jak se bude jmenovat dnešní epizoda?
O tom jak Rákosníček dobrýho psychiatra našel.
Rákosníček ve svém krátkém životě navštívil několik desítek psychiatrických
pracovišť a strávil stovky hodin na terapiích a školeních a teprve asi před dvěma lety našel "svého" psychiatra. Nebo se našli navzájem?
Na počátku byla Rákosníčkova touha pochopit sebe, vyřešit problémy svého žití a být lepším. Někteří
mu psali jen léky, někteří si s ním i povídali, někteří se
ho ptali co chce předepsat za léky a nyní nejspíš našel
i porozumění. A to je skoro jako dar z nebes.
Proč to píšu? Možná proto, že tyhle řádky bude číst někdo,
kdo už „svého“ psychiatra našel a nyní pokyvuje hlavou a nebo
pro toho co jich pár vyzkoušel a stále hledá. A nebo pro toho,
který z těchto řádek má jen srandu a myslí si co chce.
Mě je to jedno. Chci aby to tu bylo.
PS: Tímto děkuji své psychiatričce za její péči.
PS: Tímto děkuji své psychiatričce za její péči.