Cesty ke spaní jsou různé. Někdo se ke spánku proleží, nebo projde, ale u mě je to trochu jiné. Většinou se mi chce spát přes den, ideálně po obědě a nebo před večeří. Zato večer ožívám zvláštním způsobem. Tělo jeví známky únavy po celodenním boji s různými mozkovými erupcemi, zato mozek se přepne do zvláštního stavu mysli. Nevím jak to popsat, ale je to jako kdyby myšlenky rozpoutali závod. A ne ledajaký. Dalo by se to přirovnat k olympiádě nebo ke slavné Tour de můj mozek. Každej záhyb mého mozku začne projevovat různé aktivity. Závodí se v klasických disciplínách jako je časovka, etapový závod, ale vyrchařské prémie a nakonec je tu vítěz, který bere vše. Nebojte, ale tady to nekončí. To, že vítěz bere vše znamená, že zcela ovládne můj vyčerpaný mozek a nemohu se ho zbavit.
A vítěz tedy oslavuje a řádí v mém mozku a nejsem schopen usnout. Mrskám si to, napadlaj mě myšlenky typu" půl království za spánek" apod. A v 99% boj prohraji a vezmu si prášek na spaní :-) Jo a pro jistotu se před tím ještě najím.
