čtvrtek 5. září 2019
Zlomený svět
Něco se ve mě zlomilo. Naštěstí to nebylo nic zvláštního. Byl to fakt, že mohu normálně žít. Skutečnost, že se mohu ráno normálně nadechnout a vyrazit vstříc novému dni. Jsem pozitivně nalazen a to už 2 dny. Mám chuť něco dělat. Mám chuť dělat na věcech do práce, mám chuť hrát deskovky, mám chuť na to být s rodinou a věnovat se jí. Mám chuť jít vstříc novým věcem. Mám radost, usmívám se jak měsíček na hnoji a vážím si sám sebe. Ne proto co dělám pro ostatní, ale vážím si sám sebe, protože jsem.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Udály se mnohé věci a jsem za to rád.
Je konec roku. To se většinou rekapituluje. Sice to bude znít jako klišé, ale taky se o to pokusím. Mám dojem, že tento rok byl plný zvra...
-
Často se ptám sám sebe, proč vypadám, jak vypadám. Proč jsem tlustej a rozežranej? Proč nedokážu svoje chutě zkrotit? Co mám udělat, abych...
-
Po delším čase jsem opět usedl ke klávesnici a chci něco napsat. Mám se dobře. Jsem sice unavenej, ale mám pocit, že mohu svobodně dýcha...
Žádné komentáře:
Okomentovat