Jsem volaaký taký čudný. Začal jsem chodit na jedno odpoledne do práce, abych trochu oprášil prach z papírů. Je to zvláštní paradox. Okolí mi naznačuje, abych se na to vykašlal, ale mé ego si myslí, že je to správné. Nedělám tam ze sebe přeborníka, většinou to vyjde na 2h čisté práce.
Jsem v divném pnutí, protože bych chtěl odejít s čistou skříní, ale na druhou stranu mé tělo mi dává najevo, že se mu to nelíbí.
Když jsem jednou odcházel, tak mi jedna kolegyně řekla, že si všimla, že pokaždé, když odcházím vypadám divně, unaveně a zdrceně. To samé mi tvrdí manželka, resp. včera v noci, když jsem opět nemohl spát mi řekla, že pokaždé když přijdu z práce, tak nemůžu spát.
A když nad tím přemýšlím, tak prostě nevím co je správné. Co by udělal Mirek Dušín? Jsem opravdu tak otupělěj, že nevidím signály vlastního těla? Nebo je to jen normální reakce po dlouhodobém nicnedělání?
